Thursday, October 24, 2013

Je možné mít všechno?

Venku po několika dnech krásně podzimně svítí slunce, já poslouchám norské rádio a rozumím asi každé páté až desáté slovo. Dnes jsme odevzdali klíče od pokoje, kde jsme s Radanem poslední tři měsíce žili. Dnes je taky první den, kdy jsme oficiálně přestěhovaní do tzv. "couples apartment" jen několik desítek metrů od původního pokoje. Poslední 4 dny jsme strávili nakupovaním v Ikea, stěhování všech věcí (a bylo jich dost, ani nechápu, jak se do toho původního mini pokoje vešly) a po večerech dáváme dohromady to "lego" v podobě ikeáckého nábytku (teda Radan skládá, já občas něco přidržím, ale hlavně se starám o "domácí pohodu" :)) ..)


Naše super "retro style" rádio, které mi před lety koupila
maminka ještě do bytu v Praze :)
V hlavě to mám všechno naplánované - co kde bude, jak to bude vypadat, že nikde nebude ani o jednu věc "navíc", všechno bude krásně seřazené, čisté a přehledné. Momentálně sedím za krásným velkým novým stolem v kuchyni na překvapivě velmi pohodlné kuchyňské židli a koukám na tuto naši místnost, kde je zatím madrac na zemi, stojan s mým oblečením (ten jsem si TAK přála, už odmalička :)), jedna poličková skříň a spoustu krabic. Nevím, jestli nakonec bude vypadat všechno přesně tak, jak to vidím ve své hlavně, ale v konečném důsledku na tom nesejde. S Radanem jsme schopni se na všem domluvit, máme podobné představy (a pokud ne, platí "pravidlo č. 1" :)) a vím, že se nám tu bude žit dobře. Je to naše první společné místo, kde nejsme jeden u druhého "na návštěvě" a já jsem z této nové etapy nadšená. Protože vím, že všechno bude takové, jaké si to uděláme.

Naše kuchyň. Zatím ještě chybí trouba
a lednička. Ale mám z ní velkou radost.
Takto to tu momentálně vypadá.
Před necelými třemi měsíci jsem přijela do Osla v autě se svými rodiči a bráchou a i když už jsem si s sebou přivezla spoustu "věcí", cítila jsem se tu tak, jako vždycky předtím - jako na návštěvě. Pak jsem po měsíci zase na 5 týdnů odjela zpátky do ČR a od žáří, kdy jsem přijela znovu to už dostalo celkem jiný spád - poměrně rychle jsem si našla práci, čekám na daňovou kartičku, co nevidět si budu zařizovat norskou kreditku a jako bonus jsme se teď přestěhovali ..

Ještě loni, když mě čekal bakalářský ročník na výšce, jsem měla neustále pocit, že mi něco chybí. A pořád jsem myslela na to, jaké by to bylo super, kdybych si našla brigádu, jaké to bude až dokončím školu, jaké to bude až se přestěhuju do Osla a konečně budu s Radanem, jaké to bude, až si tady najdu práci, jaké to bude až se přestěhujeme... V tomto pořadí. Brigádu jsem poslední ročník na škole měla úžasnou, bakaláře jsem zvládla celkem bez problémů, přestěhovat se do Osla a najít si práci v konečném důsledku taky nebylo tak těžké a náš vztah s Radanem jen roste a od teď jsme už i přestěhovaní. Ale vždycky, když jsem jednoho z těch bodů dosáhla, stále mi to nebylo dost. Stále jsem se tak nějak cítila neúplně. Až mi nedávno došlo, že je to vše jen v mé hlavě. Pocit štěstí a "úplnosti" je stav mysli. A nic z venku mi ho dlouhodobě nepřinese. Proto si myslím, že je možné mít "všechno". Protože to "všechno" může být v úplných maličkostech. A hlavně protože "všechno" je možné "dosáhnout", když jste v souladu sami se sebou.

Výhled z našeho okna.
V poslednich dnech se taky poprvé začínám tady v Oslu cítít "doma" a poprvé po dlouhé době se opravdu začínám cítít "naplněně". Teď se ještě naučit pořádně norštinu. Ale opravdu spokojená jsem i tak, nečekám na to, "až se naučím norsky" .. radši jdu otevřít učebnici. :)

12 comments:

  1. Držím palce, ale to určitě zvládneš!! :)

    Zvu Vás na svou giveaway: KLIK

    ReplyDelete
  2. Terez, moc Ti to přeju, a ať se Ti (vám oběma) i nadále tak daří :) A ať Ti nic nekalí tvoji pozitivní mysl :)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Klári, děkuju moc! Jsi zlatá. A přeju ti to samé! :)

      Delete
  3. och, úplne ťa chápem. a gratulujeeem, nech sa vám darí a veselí!
    my sme sa s drahým pred tromi mesiacmi po dlhom hľadaní a čakaní presťahovali do "svojho" a pre mňa sa vyriešil jeden z najťaživejších problémov, a ešte aj teraz sa nekonečne teším a radostím, že sa máme a ako si naďalej plním aj keď mále sny. niekedy si však musím pripomenúť, že nemám zúfať, ak nevychádza všetko, lebo veľa mám.

    ReplyDelete
    Replies
    1. Jsem ráda, že se cítíš podobně! Souhlasím, že někdy je těžší tu pozitivní mysl zachovat, ale já prostě věřím tomu, že to, co se nám "děje" je prostě jen o nás samotných .. Samo o sobě se nám nic neděje, všechno je to jenom v té mysli. Samozřejmě, že ty okolnosti jsou někdy "lehčí" a někdy "těžší", ale ... Děkuju a ať se daří i tobě/vám oběma! :)

      Delete
  4. :) To je nádherný článek... Gratuluji k vašemu bydlení a i ke štěstí. Nevím, čím to je, ale u vás dvou nejsem skeptická, že by to nevydrželo... Nějak cítím, že bude vše jen a jen krásnější.
    .
    S pocitem štěstí to vnímám podobně. Někdy je snazší ho najít než jindy, ale vždycky je v nás, ne ve vnějších okolnostech.
    .
    Přeji stále krásnější a krásnější dny plné slunce, podzimu a skládání lega :)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Děkuju krásně za milý komentář. Jsem hrozně ráda, že nás takto s Radanem vidíš, přestože jsme "známí" jen z pár řádků a fotek na internetu. Ale i já to tak cítím, je to velká láska a i když se teoreticky může stát cokoliv, máme s Radanem dost podobný způsob vnímání světa a víme, že věci, cesty a lidi se nerozcházejí "jen tak" a není nic, co by se nedalo řešit. Zatím naštěstí nebylo co :).
      .
      Těší mě, že to vnímáš podobně, myslím, že je život celkově jednodušší, když si takové věci člověk uvědomí :).
      .
      A já ti přeju to samé! :) (Lego už je skoro doskládané, teda ještě nám má přijít postel, ale teď skládáme - teda Radan skládá a já občas přidržím :)) - poslední kus, co tu máme - gauč :).

      Delete
  5. Drahá Tereza! Napísala si veľmi dôležité tvrdenia. Myslím, že každého, kto si to prečíta, sa nejak dotknú. Mňa sa, na jednej strane trochu mi je ľúto (ale to sú iba moje haluze), na druhej som z vás dvoch riadne šťastný. Už sa neviem dočkať, napokon, bude to len tak, ako si to urobíme samy. Silné pozdravy z Brandenburgského kráľovstva a....Ste výborní!!!!!!!

    ReplyDelete
    Replies
    1. Drahý Mirec,děkuju ti za komentář. Těší mě, že i ty to vidíš podobně a přeju ti, aby ten "soulad sám se sebou" šel ruku v ruce s těmi "lepšími" okolnostmi. Ale mám pocit, že ty postupně směřuješ, tam, kam se chceš dostat :). S Radanem děkujeme, pozdravujeme ze (stále) slunného Osla a .. máme gauč, tak kdybys měl někdy cestu na sever ... :)

      Delete
  6. Terezko, napsala jsi to moc krásně, je to velká pravda :) Moc gratuluju k dalšímu kroku ve vašem vztahu a přeju hodně štěstí :)

    ReplyDelete